Technomorous

Soundblaster Creative Jam

Nová sluchátka mám týden, zcela pochopitelně si proto připadám povolán je zhodnotit.

Sound Blaster Creative Jam jsou bezdrátová sluchátka přes uši, cenově spadají do nižší střední třídy - tj. seženete toho i hodně levnějšího, převážně od úplně neznámých značek, seženete toho i hodně dražšího, převážně od velmi známých značek, ale z toho co seženete za tuto cenu (v mém případě zhruba 750 korun českých), jsou dle dostupných recenzí zdaleka nejlepší.

Netrpím poruchou zvané hifistické ucho, čili recenze zvukových kvalit se tu nedočkáte. Podle mě sluchátka hrají hezky, rozhodně hrají více než dostatečně pro poslech v práci či MHD. Když jsem vybíral, co vlastně koupit, našel jsem článek na AVmanii, který poměrně podrobně popisuje peklo panující v bezdrátových kodekách, kterými si sluchátka povídají s telefony. Dle očekávání se při debatě s mým Xiaomi na žádném z těch ultramoderních protokolů lepších než realita nedohodly, při přesunutí šoupátka HD audio do zapnutého stavu se vedle něj napíše pouze SBC, ale i tak je to výrazně, výrazně, výrazně lepší než bez HD.

Sluchátka mají integrovánu USB zvukovku, k PC s Windows či Linuxem, Macu, tabletu nebo telefonu s Androidem či iOS je lze připojit čistě digitálně a při nabíjení poslouchat hudbu bez závislosti na kvalitě zvukového výstupu daného zařízení. V tom případě ovšem nefunguje mikrofon, ten je jen pro bezdrátové použití. Nabíjet ale naštěstí nebudete až tak úplně často - specifikace tvrdí, že na jedno nabití zvládnou hrát dvanáct hodin a já mám po pěti pracovních dnech poslechu cestou do a z práce ukazatel nabití na 50 %, výrobce nekecá.

NFC pro párování jsem zatím nepoužil, Xiaomi NFC nemá, služební notebook také ne a windowsový tablet také ne. Tlačítko s nápisem BASS jsem použil pouze jednou, při poslechu chiptunes od Morana a byl to fakt nářez, rozhodně nelze podezřívat, že by tam bylo jen na okrasu. Nemám tedy vlastně co bych vytkl, snad jen že u některých dražších modelů dražších značek je uvedeno, že je lze připojit ke dvěma zařízením zároveň a není tak třeba při příchodu do práce odpojovat od mobilu a připojovat k počítači, hrají z toho, co zrovna hraje. Creative Jam tohle neumí, musí se na ně pěkně manuálně, jedno po druhém. Ale to už bych si fakt jen vymýšlel blbosti.


Opravna androidů 4, ltd.

Už dlouho jsem se nevrtal v žádném Androidu, abych mu protáhl životnost. Naopak, nejdříve jsem se zbavil tabletu Google Nexus 7, pak jsem čtvrt roku používal místo Xiaomi Redmi Note 5A staré dobré BlackBerry Classic. Pokud čtete můj gopherový deníček, víte jak celý ten krátký útěk od Androidu dopadl, proč jsem zpět a proč byla ta krátká cesta vlastně úspěšná. Jediná věc, která úspěšná nebyla, byla aktualizace prostředí MIUI, kterou Xiaomi poslalo na můj telefon a která způsobila, že notifikace začaly vypisovat svůj obsah černým písmem na tmavě šedém pozadí.

Takové notifikace jsou úplně k ničemu. Mám u naprosté většiny aplikací zakázán přístup k datům, jsou-li spuštěné na pozadí, takže od toho zbytku považuju notifikace za celkem důležité a chci vědět, proč mě případně otravují. Zkoušel jsem různé psí kusy, zaručené postupy i nepravděpodobný šamanismus, ale nezabralo nic. Nezbylo tedy než po devatenácti společných měsících jinak celkem fungující MIUI poslat pryč.

Úplně původně jsem chtěl poslat MIUI pryč i s telefonem a pořídit si přístroj nový. Už jsem měl i vybraný Ulefone Armor 3T, čtvrtkilový odolný telefon čínské proveninence s vysokou kapacitou baterie a integrovanou UHF FM/DMR vysílačkou, který by po přišroubování patnácticentimetrové antény od Motoroly jistě byl pěkným startérem konverzací. Nicméně před nedávnem jsem četl moc hezký článek o tom, že to nejhorší, co můžeme dělat naší planetě je, že si kupujeme věci jen proto, že můžeme a ne proto, že je potřebujeme a rozhodl jsem se dle toho řídit. Proto jsem zvolil náhradní variantu: odemknout bootloader a vyměnit systém.

Osobně nemám k nahrazování ROM od výrobce nějakou alternativní příliš velkou náklonnost. Je to obvykle stejný zážitek jako (ne)blahé paměti udržovat pětiletou instalaci první revize Windows 95 na počítači poskládaném z porůznu nalezených komponent: tu jste jeden akutní zdroj potíží odstranili a támhle se zas přikradlo další BSoD. Když to ale jinak nejde, musí se zkusit všechno. Sehnal jsem si tedy Mi Unlock, navázal telefon na Mi účet, počkal požadovaných 72 hodin, odemkl bootloader, nainstaloval custom recovery TWRP a z něj pak PixelExperience, tedy Android 9 s rozhraním podobným telefonům Google Pixel. Ne snad, že bych trpěl velkou láskou ke Google - fixní vyhledávací pole v dolní části obrazovky mi k srdci asi nikdy nepřiroste - ale tato ROM má všeobecně pro můj model nejlepší hodnocení a nejméně nalezených bugů.

Zatím mám systém v telefonu jeden den, není příliš co hodnotit. Na úvod bylo třeba (stejně jako u originál systému, takže to je evidentně vlastnost) vypnout automatické ovládání jasu displeje, protože nefunguje, respektive spíše funguje špatně než dobře. Narozdíl od mnohých jiných sice ROM obsahuje i Google Play services a store, ale jinak neobsahovala kromě telefonní aplikace, nastavení, SMS klienta, kalendáře a Chrome zhola nic. Chrome jsem samozřejmě hned nahradil něčím jiným, zbytek aplikací zrovna vybírám a instaluju. Uvidím, zda (tedy přesněji kdy) narazím na nějaké potíže. Zatím to jde podezřele snadno.


Cenové relace

Udělal jsem včera chybu. Když už jsem zmínil v článku Blackbird, šel jsem se neprozřetelně podívat na stránky Raptor CS, co je tam nového. Bohužel nové jsou tam pouze ceny a jsou to ceny vyšší: Mám neodbytný pocit, že původně stál bundle s čtyřjádrovým procesorem 1280 USD a teď je to 1468 USD. Kdo koupil v loňské akci Black Friday, platil přitom jen tisícovku. To je rozpětí mezi nejnižší a aktuální cenou hezkých 47 procent.

Začínám pochybovat o smyslu šetření na počítač, který se zdražuje stejným tempem, jakým na něj já šetřím. Mám rád architekturu PowerPC/POWER, rád bych podpořil její budoucí rozvoj, rád bych přispěl i k financování bohulibé snahy dělat otevřený a zdokumentovaný hardware od prvního šroubku do posledního bajtu operačního systému, ale samotná deska s procesorem bez dalších komponent, bez poštovného, bez cla a DPH za zhruba 35 tisíc korun? Nevím, zda mi to za to stojí.

Na nedávném OpenPOWER summitu byla architektura POWER bezlicenčně uvolněna pro jakéhokoliv výrobce, který by na ní chtěl založit své procesory, takže nezbývá než doufat, že se toho někdo chytí a bude více možností. Protože jestli je jedinou možností do budoucna toto, pak je možné, že ta budoucnost bude muset být beze mě. Mám denně tak hodinku na to sedět u počítače, když je to tedy den nadprůměrně dobrý, a tu hodinku můžu prosedět i u mnohem levnějšího stroje.


Další vstup do tabletové řeky

Už to tu bylo mockrát: pořídím tablet, protože pro něj určite budu mít spoustu krásného použití. Pak ho nemám a tabletu se zase zbavuju. Měl jsem dva tablety s Androidem od Ainolu, následně jedničkový iPad a zcela naposledy Nexus 7. Proč to tedy absolvuju znovu?

Vezměme to velmi stručně, jsou totiž dny, kdy je třeba jít už v půl deváté spát a nejede přes to vlak: Protože tento tablet je Acer Iconia W4-820 a vůbec nic mě nestál. Výhoda nulové ceny je zjevná, netřeba ji dále vysvětlovat, výhoda této konkrétní značky, modelové řady a kusu je v tom, že se jedná o atomové písíčko s Windows 10. Ano, normálně bych to nepovažoval za výhodu, protože Windows nejsou výhoda nikdy, ale pokud až jednoho dne prodám HP 840 G1 a na stůl si posadím Blackbird s POWER9, bude tohle asi jediný způsob, jakým naprogramuju své vysílačky či synchronizuju běžecké hodinky s cloudem. Vlastně mám skoro chuť prodat HP 840 G1 hned, dokud má ještě hodnotu a zkrátit si tak čekání na dosažení cílové částky (aktuálně jsou úspory někde na 55 % ceny desky+CPU+poštovného+balného). Tablet by stačilo připojit k monitoru, klávesnici a myši a byl by z něj pomalý ale vzhledem k mému volnému času více než adekvátní desktop. A co by se mi nechtělo dělat na něm, na to by tu byl Mac Mini G4, kde již brzy posviští VOID Linux.

Prozatím ale alespoň zálohuju obsah úložiště téhle nové placky, chystám reset do továrního nastavení, instalaci všech aktualizací a jestli to na konci tohoto procesu bude stále živé a funkční zařízení, určitě o něm nečtete naposledy.


KapliCon 2019: všechno jednou končí

Bylo to letos skvělé. Nebylo to tak skvělé jako předloni nebo v roce 2002, ale bylo to skvělé. Na poměry posledních let tam bylo hodně Specter a to jak pravých, tak klonovaných historicky i moderně.

Na Speccy 2010 jsem si aktualizoval firmware na aktuální verzi a následně vyzkoušel vše, co jsem našel pro Covox, minimálně Yerzmyeovo album Astral Combat a hra Super Bomberman 2 mi na kartě zůstávají. Škoda, že toho není ještě více.

V noci jsem si vyzkoušel v assembleru napsat konvertor maidenheadských lokátorů na GPS souřadnice a zažil si boj práce s desetinnými čísly. Ještě trochu zlepším přesnost a zkusím si vytvořit nějaký vysílačkový software - na Spectru toho moc není, když USA i Velká Británie zažívaly největší boom vysílání na CB pásmu, ještě neexistovalo. Počítače od Apple, Atari a Commodre už ale ano, takže mají zřejmý náskok, který je třeba po čtyřiceti létech smáznout. Takže nějaké to zobrazování lokátoru na mapě, tabulka frekvencí CB pásma, deníček spojení, generátor QSL lístků, případně i výpočty délky spojení (na to se budu muset naučit používat z assembleru kalkulačku v ROM, protože goniometrické funkce vážně implementovat sám nehodlám). Jedná se o průnik dvou oblastí, které mě baví a kdy naposledy jste viděli nový balík utilit pro Speccy, které opravdu něco dělají, he?

Do JHConu (termín zveřejním po potvrzení ze strany gymplu) zbývají tři měsíce, snad je nějak přežijeme. KapliCon gone, bye-bye.


KapliCon 2019: nečekané nové znalosti

Shrek si tu kutí synchronizaci času v MB-03 pomocí WiFi a jelikož se svět vrací do starých kolejí, tak vývoj funguje ve starém dobrém režimu: já si přečtu dokumentaci, řeknu mu, jak to má udělat a on to prostě udělá. Nebylo tomu jinak ani tentokrát, ale sám jsem se u toho kupodivu něco naučil:

  1. Existuje více než jeden protokol pro synchronizaci času. Existuje více než dva protokoly pro synchronizaci času. Přesněji řečeno, existuje zcela jistě tři a více protokolů pro synchronizaci času, já našel tyto:
    • Daytime Protocol (TCP port 13)
    • Time Protocol (TCP/UDP port 37)
    • Network Time Protocol (UDP port 123)
    • Simple Network Time Protocol
    Největší problém lidstva je, že existuje. Pochopitelně nestačí jeden protokol, je třeba mít jich několik, aby si každý mohl vybrat. My si vybrali hned ten první, vrací totiž datum a čas v textu, stále je ještě dost serverů a Shrek to měl napsané velmi rychle a skoro velmi funkčně.
  2. Když jsem si protokol zkoušel, abych uměl vydat jednoznačné pokyny k vývoji, zjistil jsem, že bash umí pracovat se sítí jako se souborovým systémem. Chcete načíst, co vrací server time.nist.gov na portu 13? Není nic snazšího:
    
     cat </dev/tcp/time.nist.gov/13
     
    Geniálně jednoduché, jednoduše geniální. Podobně se dá zapisovat, otevřít si souborový handle atd. Člověk i po dvaceti letech s Linuxem furt zjišťuje něco nového.

Také jsem rozeběhal na svém i Dexově Speccy2010 nejnovější verzi firmware od Martina Bórika a během dneška viděl a slyšel minimálně třikrát demo The Path. Zatím stoprocentně úspěšnej výlet!


KapliCon 2019 začíná

A máme tu zase tu část roku, kdy budu opakovaně přejíždět stovky kilometrů abych na konci cesty organizoval víkendové taškařice se starými počítači se zvláštním zřetelem ke značce Sinclar a jejím napodobeninám. Tento víkend je v jihočeské Kaplici již (počítám-li dobře) jednadvacátý KapliCon a já jsem tak nějak jeho organizátorem. KapliCon bohužel/bohudík (nehodící se škrtněte) nebyl v poslední dekádě v Kaplici vždy, párkrát musel do exilu a letos se již potřetí povedlo udělat ho v původní lokalitě a to za ten půlden volna a sto devadesát kilometrů stojí.

Čekání na godoty

A tak od čtyř hodin sedím a čekám na první návštěvníky. Čekání je to veskrze příjemné - hraje mi tu GemBand ze Speccy 2010 a u toho si čtu staré magazíny o CB vysílání. Doma bych na to čas neměl. K dokonalosti chybí jediná věc a ta se už chladí v lednici.


TOPlist